|
|
Aproximace hlubokých neuronových sítí
Stodůlka, Martin ; Mrázek, Vojtěch (oponent) ; Vaverka, Filip (vedoucí práce)
Cílem mé práce je zjistit vliv a dopad aproximovaného počítání na přesnost hluboké neuronové sítě, konkrétně neuronové sítě pro klasifikaci obrazu. Pro implementaci neuronové sítě byla použita varianta frameworku Caffe zvaná Ristretto-caffe, která byla rozšířena o možnost použití aproximovaných operací v konvolučních vrstvách. pro používání aproximovaných komponent. Aproximované počítání bylo použito na násobení v dopředné propagaci při konvoluci. Jako aproximované komponenty byly zvoleny komponenty z knihovny Evoapproxlib.
|
|
|
Posilované učení pro hraní robotického fotbalu
Bočán, Hynek ; Škoda, Petr (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou umělé inteligence schopné ovládat robotického hráče fotbalu simulovaného v prostředí SimSpark. Vytvořená umělá inteligence rozšiřuje již hotového agenta, který poskytuje implementaci základních dovedností jako je orientace na hřišti, pohyb v osmi směrech a nebo driblování s balonem. Umělá inteligence se stará o výběr nejvhodnější akce v závislosti na situaci na hřišti. Pro její implementaci byla použita metoda posilovaného učení - Q-learning. Pro výběr nejlepší akce je situace na hřišti převedena do formy 2D obrazu s několika rovinami. Tento obraz je následně analyzován hlubokou konvoluční neuronovou sítí implementované pomocí C++ knihovny DeepCL.
|
|
| |
|
|
Hluboké neuronové sítě v rozpoznávání obrazu
Munzar, Milan ; Kolář, Martin (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Neuronové sítě jsou dnes jeden z nejúspěšnějších modelů pro strojové učení. Můžeme je nalézt v autonomínch robotických systémech, v rozpoznávání objektů i řeči, predikci a mnoha jiných odvětvích umělé inteligence. Tato práce seznámí čtenáře s tímto modelem a jeho rozšířením, které se používá pro rozpoznávání objektů. Posléze popisuje aplikaci těchto konvolučních neuronových sítí(CNNs) pro klasifikaci obrazků na datasetech Caltech101 a Cifar-10. Na příkladu této aplikace diskutuje a měří efektivnost různých technik používaných v CNNs. Výsledky ukazují, že tyto sítě jsou bez dalších rozšíření schopné dosáhnout 80\% přesnosti na datasetu Cifar-10 a 37\% přesnosti na datasetu Caltech101.
|
|
|
Segmentace obrazových dat využitím hlubokých neuronových sítí
Hrdý, Martin ; Myška, Vojtěch (oponent) ; Kiac, Martin (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je seznámit se a nastudovat teorii současných segmentačních metod, které používají hluboké učení. Na základě teoretických znalostí bude navržena a vytvořena segmentační neuronová síť, která bude schopna segmentovat jednotlivé instance objektů. Segmentační neuronová síť bude zaměřena na detekci elektronických součástek na deskách plošných spojů.
|
|
|
Hluboké neuronové sítě pro detekci anomálií při kontrole kvality
Juřica, Tomáš ; Herout, Adam (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Cílem této práce je automatizovat detekci defektů při průmyslové výrobě plastových karet. Typickým defektem vzniklým při takovéto výrobě je kontaminace prachovými částicemi či vlasem. Hlavními výzvami, které v této práci řeším, je malý počet dostupných dat (214 karet), velmi malá plocha defektů v kontextu celé karty (průměrně 0,0068 \% plochy karty) a zároveň velice rozmanité a komplexní pozadí, ve kterém defekty hledám. Realizaci úkolu jsem dosáhl za použití detekčního algoritmu Mask R-CNN a rozšíření datové sady pomocí namodelování vzhledu typických defektů a vytvoření syntetického datasetu o počtu 20 000 obrázků, na kterém jsem detektor natrénoval. Takovýmto způsobem jsem dosáhl 0,83 AP při IoU rovno 0,1 na testovací části původní datové sady.
|
|
|
Detektor hlavy v obraze
Svoboda, Jakub ; Orság, Filip (oponent) ; Goldmann, Tomáš (vedoucí práce)
Detekce hlavy je důležitou součástí algoritmů pro detekci a identifikaci osob. Tato práce je zaměřena na detekci lidské hlavy v obraze pomocí neuronových sítí. Většina konvenčních detektorů dokáže detekovat objekty v omezené množině úhlů, zatímco modely založené na neuronových sítích pokrývají větší škálu úhlů natočení hlavy. V této práci jsme natrénovali současné state-of-the-art modely a porovnali je z hlediska přesnosti a rychlosti zpracování snímku. Nejvíce se osvědčil model RetinaNet, který dosáhl přesnosti 85,15% AP. Díky tomuto detektoru mohou být vylepšené dostupné algoritmy pro detekci, identifikaci a sledování osob.
|
|
|
Generování hodnověrných pozadí obrázků latentních otisků prstů
Gajda, Adam ; Goldmann, Tomáš (oponent) ; Kanich, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá generováním autentických latentních pozadí otisků prstů pomocí hlubokého učení, konkrétněji pomocí podmíněné generativní adversariální sítě a jiných konvenčnějších metod. Tato práce shrnuje základní teoretické informace o biometrii včetně syntetických otisků prstů a úvodu do umělé inteligence. Hlavní model navržený v této práci se nepovedl kvůli nedostatku unikátních trénovacích dat. Byly diskutovány i další možné důvody. Byl tak vyvinut alternativní způsob generování pozadí latentních otisků prstů a po vizuálním vyhodnocení konečných výsledků a reálných dat byl závěr pozitivní.
|
|
|
Zvyšování kvality videa pomocí konvolučních sítí
Skácel, David ; Špaňhel, Jakub (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Konvoluční neuronové sítě dnes představují v oblasti zpracování obrazu jeden z nejmodernějších přístupů k řešení problémů, jakými jsou například redukce kompresních artefaktů či zvyšování prostorového rozlišení obrazu. Některé výzkumné skupiny již dokazují, že lze tyto sítě adaptovat ke zpracování videa a využít tak přidané informace v čase ke zvětšení prostorového rozlišení videa či dosáhnout lepší úrovně komprese při zachování detailů. Otázkou, zdali je možné využít tento přístup také pro zvýšení časového rozlišení reálného videa, se zabývám v této práci. K tomu využívám konvolučních neuronových sítí, které, jak popisuji, dokáží do jisté míry interpolovat vstupní videosnímky ze skutečných videozáznamů, jsou-li dostatečně kvalitní, a napomoci tak zvýšení snímkové frekvence videa. Dosažené výsledky, ač pozitivní, jsou spíše mezikrokem na cestě za vhodnějším využitím těchto sítí k řešení daného problému.
|
|
|
Detekce a rozpoznání zbraně ve scéně
Stuchlík, David ; Goldmann, Tomáš (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh algoritmu pro detekci a rozpoznání typu zbraně v obrázku. V textu práce jsou nejprve stručně představeny existující metody a techniky detekce různých objektů, primárně jsou však metody zaměřeny na zbraně. Dále jsou stručně nastíněny základy neuronových sítí následované přehledem nejběžnějších detektorů pro hloubkové neuronové sítě. Druhá polovina práce se věnuje implementaci aplikace pro generování obrázků na základě 3D modelu zbraně, tvorbě datového souboru a učení neuronové sítě. V závěru práce jsou stručně shrnuty dosažené výsledky, které jasně indikují, že pro pokrytí obrovské variace reálných zbraní je zapotřebí vygenerovat velké množství trénovacích dat na základě mnoha různých 3D modelů.
|
host ::
RSS.